Jak oslavit své ženství
Pamatuju éru, kdy ženy dostaly v práci chlebíček a karafiát. Z dnešního pohledu možná směšné… Ale ruku na srdce – jak se slaví MDŽ u vás v práci dnes? A nejen v práci, ale i doma. Kdo a jak uctívá vaše ženství? Desítky generací jsou ženy ve své síle potlačovány. Ano, už nás sice nestaví na hranici, ale skrytý a velmi dobře maskovaný útlak je o to nebezpečnější. Došly jsme tak daleko, že se chceme naprosto vyrovnat mužům. Nic proti rovnosti pohlaví, rovni si pochopitelně jsme, ale stejní nejsme. My ženy jsme už svou cykličností odlišné od mužské linearity. Tím, že tuto skutečnost potlačujeme, samy sebe udusáváme. Vzdáváme se všech svých darů a samy sebe zotročujeme. Odpojujeme se od svých těl a ignorujeme volání duše. Odevzdáváme svou sílu a moc a stáváme se bezvládnými mrtvými loutkami. Naše ženství se krčí někde v koutku a naříká.
Zkuste si představit, jaké by to mohlo být
Jste žena, vědomá si svých darů, své intuice, své vnitřní síly. Spojená se Zemí i s nebesy. Máte přímé spojení s vyššími sférami.
Znáte svou minulost a vidíte i svou budoucnost, a nejen svou. Avšak plně žijete v přítomnosti.
Plně si uvědomujete a přijímáte své tělo, jeho jedinečnost, plynete v souladu se svým cyklem a respektujete odlišnosti jednotlivých fází.
V ostatních ženách nevidíte sokyně, se kterými musíte soupeřit, abyste obstála, ale spojenkyně, sestry. Součásti velkého ženského kruhu, i součásti sebe samotné. A při každém setkání se vaše síly násobí.
Jste Pannou, Milenkou, Matkou i Stařenou – každý den, každý měsíc, každý rok.
Žijete v rytmu přírody, ve spojení s každou buňkou.
Nesete nový život, ať už ve formě energie nebo fyzické.
Záříte.
Jste Žena, jste Bohyně.
Vidíte tu nádheru? Já ano. A jsem si naprosto jistá, že přijde doba, kdy se tak budeme opravdu všechny cítit. To, jak rychle přijde, záleží jen na nás samotných. Na tom, jak moc budeme chtít probudit své ženství a jak moc se budeme navzájem podporovat. Začít můžeme hned teď, chcete?
Rituál
Nikdy jsem nedělala rituály, a sama jsem byla za celý život asi na dvou, ale tento si mě sám vybral. Jednou se mi tak zjevil ve své kráse a já jím musela – a chtěla – projít. Už to bude rok a hodně se od té doby změnilo. Pokud tedy chcete uctít své ženství a přijmout sebe jako ženu, prosím, inspirujte se. Je jen na vás, jak moc “rituální” tento rituál bude. Můžete jen zapálit svíčku, ale fungovat bude i pouhá představa, pokud se na nic z toho necítíte.
Nachystala jsem si čerstvé květiny, svíčky, vonné tyčinky, kameny, sklenku červeného vína, dobroty a jasmínový olej a červený šperk.
Zapálila jsem svíčky a vonné tyčinky a představila si, jak očišťují prostor i mě samotnou a poprosila jsem o ochranu.
Požádala jsem všechny ženy mého rodu, aby mě podpořily.
Zkoumala jsem, co to znamená být ženou. Co to znamená pro mě? Jak vnímám sebe? Své tělo, svůj cyklus, své dary? A jak by to mohlo být?
Zavřela jsem či a představila si Ženu Bohyni, probuzenou bytost, v celé její síle i jemnosti. se všemi dary. Pulzující ženstvím. Pozorovala jsem ji a vnímala jsem, co vyzařuje.
Na bílý list papíru jsem sepsala vše, co mi brání se touto ženou stát – mé strachy, špatné zkušenosti, omezení ze strany okolí… A tento seznam jsem zničila.
Část květin jsem položila na zem. Tvořily předěl mezi tím co bylo a tím, co bude. Až jsem se cítila připravená, s myšlenkou “Přijímám své ženství i sílu a dary, které přináší,” jsem tuto hranici překročila.
Přijala jsem šperk, který mi bude tuto proměnu připomínat.
Plně v přítomnosti jsem natřela každou část svého těla vonným olejem a vychutnala jsem si dobroty i víno.
Poděkovala jsem.
Rituál byl pro mě opravdu přelomový. Prožívala jsem ho naplno a velmi intenzivně jsem vnímala překročení hranice a přijetí ženství a svých darů. Cítila jsem něhu, laskavost a zároveň velkou sílu. Podporu.
Uctila jsem své ženství. Sebe.
Je to mrcha... nebo ne?
Když čekáme na miminko delší dobu, začneme menstruaci nazývat nejrůznějšími jmény. Ani…
