Moc dobře si pamatuju, jak jsem použité testy podrobně zkoumala. Nejprve na toaletě, pak mi připadalo, že tam je slabé světlo, tak jsem přešla do koupelny a nakonec – pro jistotu – ještě k oknu. Přece jen, denní světlo je denní světlo. Testy jsem natáčela všemi směry, protože se mi zdálo, že jsem zahlédla naprosto nepatrného ducha. Dokonce jsem si vzala i nenáviděné brýle, které nosím od páté třídy (v tašce). A od použití mikroskopu mě dělil pouze fakt, že doma žádný nemám.
V dny, kdy jsem hodlala testovat, jsem tedy musela vstát s dostatečným přestihem, protože tato pozorovací procedura byla poměrně časově náročná. A stejně mi to nedalo a raději se podívala ještě po zaschnutí testu. Pak jsem ho otráveně vyhodila a odešla do práce. To zklamání bylo ale tak neúnosné, že sotva jsem se vrátila domů – hádejte co. Jo, udělala jsem TO. Prostě jsem nemohla věřit, že to zase nevyšlo.
Hádám, že se mi zhoršil zrak. Také už jsem byla tak zblblá, že kdybyste přede mě položily bílý papír, nejspíš bych hledala čárku. Takový Pavlovův reflex. Bylo to období, kdy jsem nenáviděla vše bílé, včetně reklam na zubní pastu a prací prášek. Včelí medvídci mi se svou písničkou taky nedodávali optimismus.
Ano, věděla jsem, že po limitu se testy vyhodnocovat nemají. I to, že i kdybych ducha viděla, nemusí nutně znamenat těhotenství. Ale prostě to bylo silnější než já a další měsíc jsem „bláznila“ stejně.
Taky patříte mezi krotitelky duchů? Pokud ano, pokud se teď stydíte a rdíte, mám pro vás jednu radu. Vykašlete se na pocit trapnosti. Každá, ale naprosto každá žena, která se snaží delší dobu otěhotnět, si tímto stádiem prochází. Věta „Nemysli na to“ nepomáhá, stejně tak jako pokyny a technické údaje v příbalovém letáku těhotenských testů.
A víte proč? Protože v souboji rozumu a emocí je vítěz jasný. A rozum to není. Touha v kombinaci se zoufalstvím prostě porazí jakkoli vysoké IQ.
Klidně dál pozorujte testy pod různými úhly a klidně třeba i pod reflektorem nebo mikroskopem. Klidně je dál foťte a ptejte se ve skupinách na názor. A klidně je vytahujte z koše. Protože toto je způsob, jak se vyrovnáváte s bolestí, kterou prožíváte. A je naprosto v pořádku.
Přeji vám, abyste na testu neměly duchy, ale naprosto jasné a výrazné čáry, které uvidíte ihned a přinesou vám radost.
P.S. Jaké další zážitky mají krotitelky duchů? Podělte se v komentářích, pomůžete ostatním 🙂