Příběh z praxe – Krátké cykly

Mám pro vás příběh z praxe. Obrátila se na mě klientka s tím, že má najednou výrazně krátké cykly. Klientka si přeje zůstat anonymní, tak jí budeme říkat třeba X.

Než se pustíme do detailů, pojďme si zopakovat základy.

  • cyklus dělíme na 2 fáze: folikulární (od 1. dne krvácení do ovulace) a luteální (od ovulace do posledního dne před menstruací, krvácením).
  • délka folikulární fáze je u každé ženy jinak dlouhá, ale může se lišit i v jednotlivých cyklech.
  • délka luteální fáze bývá také u každé ženy jinak dlouhá, ale většinou zůstává víceméně stejná. Ve zdravém cyklu by měla být v rozmezí 12 až 16 dní.
  • délku zdravého cyklu tedy určuje délka folikulární fáze, tedy kdy dojde k ovulaci. Cyklus by neměl být kratší než 21 dní a delší než 35 dní, v ideálním případě.

Krátké cykly

X. mívá od druhého porodu kratší cykly, většinou 22-25 dní. To je z pohledu délky v pořádku. Vy už ale víte, že jen na délce cyklu nezáleží. Důležité je, jestli probíhá ovulace a jak dlouhá je luteální fáze (od ovulace do menstruace).

Poslední dva cykly se ale velmi zkrátily, na 17 a 18 dní. To už je pod spodní hranicí 21 dnů. Mohlo jít o některou z těchto možností:

  1. Ovulační krvácení – u malého procenta žen se objevuje při ovulaci špinění nebo lehké krvácení. Bez znalostí souvislostí může být považované za menstruaci. V tom případě by teoreticky mohla X. mít jeden delší cyklus s krvácením při ovulaci 18. den cyklu.
  2. Zkrácená folikulární fáze – jednoduše řečeno, mohlo dojít k ovulaci velmi brzy, např. už 5. den cyklu, ale délka luteální fáze mohla být v pořádku, např. 12 dní.
  3. Zkrácená luteální fáze – k ovulaci mohlo dojít třeba 12. den cyklu, ale luteální fáze mohla trvat třeba pouhých 5 dní.
  4. Kombinace brzké ovulace a zkrácené luteální fáze – např. ovulace 7. den cyklu a luteální fáze 10 dní.
  5. Anovulační cyklus – k ovulaci nedošlo vůbec, krvácení nebylo menstruační, došlo jen k odloučení sliznice. Nebo mohlo být způsobené cystou, myomem…
  6. Rané těhotenství – mohlo jít o krvácení provázející nidaci. Malé procento žen dokonce může pravidelně krvácet i během prvních měsíců těhotenství.
  7. Potrat – pokud došlo k oplodnění.

Jak vidíte, možností je spousta. Pokud si žena alespoň neměří a nezaznamenává teplotu, případně není pod pravidelným dohledem lékaře (krevní testy, ultrazvukové vyšetření), nemáme šanci zjistit, co se vlastně v těchto cyklech stalo.

Ale protože X. se sleduje podle symptotermální metody, poprosila jsem ji o záznamy cyklů.

Co ukázaly záznamy?

X. prošla jedním z mých kurzů symtotermální metody. Záznamy má vedené většinou pečlivě, včetně hlenového příznaku. Značí si i okolnosti, které mohly mít vliv na bazální teplotu nebo hlen. X. si umí i sama vyhodnotit grafy v souladu s pravidly. Tak mi v mailu přistálo 10 záznamů posledních cyklů.

Většina záznamů byla v pořádku, s prokazatelným vzestupem teploty i dostatečně dlouhou luteální fází.

Jenomže…

Zrovna tyto dva poslední krátké cykly nebyly kompletní. X. začala měřit až 7. den cyklu, což je vzhledem k délce jejích běžných cyklů dost pozdě. Takže jsme měly málo nižších hodnot teploty na to, abychom mohly označit jasný následný vzestup. Potřebovaly bychom jich totiž 6. Pamatujete si Holtovo pravidlo? Potřebujeme mít 6 nižších hodnot a následně tři vyšší, přičemž to třetí z vyšších měření musí být minimálně o 0,2°C nad linií (nebo podle výjimek).

Druhá potíž byla v tom, že i kdyby vzestup teploty byl zachycený, neměly jsme dostatek dalších vyšších hodnot poté. Takže jsme nemohly případný vzestup potvrdit.

Když to shrnu, nebylo možné potvrdit, že v cyklu proběhla ovulace, a i kdyby ano, tak jak dlouhá byla luteální fáze. To je ta chvíle, kdy si asi řeknete, že celá symptotermálka stojí za houby. Že jsme stejně nic nezjistily. Že jsme tam, kde jsme byly. No, dalo by se na to tak dívat. Až na to, že…

Na druhou stranu

X. cítila po konzultaci úlevu. Poslední měsíce byla ve velkém stresu, který se evidentně projevil i na menstruačním cyklu. Bála se, jestli nemůže být příčinou vážnější zdravotní problém, jestli to nemohlo být zamlklé těhotenství, které už zažila nebo jestli se nemůže pomalu hlásit klimakterium. O tom, jak stres ovlivňuje cyklus, si můžete přečíst v tomto článku. A taky v praxi viděla, jak je důležité, aby začala měřit včas a opravdu každý den. O kolik by bylo jednodušší, kdybychom těch pár údajů navíc měly k dispozici. Pak bychom v tom měly jasno. Teď už vidí, že opravdu má smysl pečlivě a pravidelně se sledovat a kolik toho můžeme z grafu vyčíst.

V následujícím cyklu už byl vzestup 12. den cyklu, který trval 24 dní. Takže ovulace proběhla a luteální fáze měla krásných 13 dní. Nádhera.

A co dál?

Každopádně jsem ale X doporučila vyšetření u lékaře. Ultrazvukové vyšetření, vyšetření hladiny hormonů a pak také kultivaci, protože hlenový příznak nebyl tak proměnlivý jako v běžném cyklu. Také jsem doporučila doplňky stravy pro podporu zdravého cyklu. Dotkly jsme se i možných psychosomatických příčin.

V současné době je X. v péči svého gynekologa a uvidíme, co dál. Zatím cyklus vypadá nadějně.

Na závěr

Vy už teď vidíte, že pro posouzení stavu nestačí délka cyklu. Pokud se nesledujete podle symptotermální metody nebo v každém cyklu nechodíte na pravidelné kontroly, netušíte, co se v daném cyklu děje. Zejména pokud jde o krátké cykly. Probíhá ovulace? Jak dlouhá je luteální fáze? Máme zrovna dnes plodné období nebo ještě/už ne? Můžu být těhotná?

Tohle všechno můžete poznat ze záznamu cyklu. Ale pozor, teď vidíte, že jen tehdy, když je opravdu důkladný. Když měříte pravidelně a zapisujete si i hlenový příznak. A okolnosti, které by mohly teplotu ovlivnit.

Ano, i když máte malé děti a vstáváte k nim (jako X.). I když pracujete na směny nebo jste zrovna marod. I tak to jde, i tak to má smysl.

Potřebujete jen teploměr, tabulku, kam si psát, co je potřeba (nebo kvalitní apku) a hodně dobré znalosti jak se sledovat, jak zaznamenávat a hlavně jak vyhodnocovat údaje. Ucelené, kvalitní informace z jedné metody. Třeba Sensiplan, se kterou pracuji já.

Když už totiž máte informace o svém cyklu, máme se o co opřít. Vy, já i Váš lékař.

Tak ať vám to měří 😉 Má to smysl!

Klaudie Fachinelli
Navzdory diagnóze primární neplodnost se nám podařilo přirozeně počít krásnou holčičku. Někdy příroda chce, abychom jí vyšli vstříc - ukážu vám, jak se přiblížit svému snu a neztratit hlavu :) Můj příběh si přečtěte zde >>
Jsem autorkou e-booků Pytel strachů na cestě k dítěti a Čtyři cesty k miminku.
Komentáře